... na to, že v zákoutích mého blogového bludiště číhá Mínótauros fňukání, stesků a sebelítosti, dokud tomu budu moci zabránit. Nic proti ničemu, ale pláč blogujících dítek i dříve narozených nad zkyslým mlékem mi pije krev víc než mléko skutečné a to je co říct vzhledem k tomu, že jsem onu bílou tekutinu vyplivovala už po požití z kojenecké lahve a dávala tak své matce jasně najevo, že tohle bude jednou provždy velmi zaostávat za mými oblíbenými nápoji. Jako na tomto faktu nic nezměnil její prst tisknoucí můj nos, aby mě přiměla otevřít pusu a polykat bez odporu, jako nic nezměnil její prst na mé puse o pár let později, aby mě přiměla pusu zavřít, když jsem se ptala sousedky, kdy sedí na vejcích, protože tatínek a strýček přece říkali, že větší slepici aby pohledal, tak už se asi nikdy nezmění, to, že fňukání a remcání v jakékoli podobě a v té veřejné obzvláště mám tendenci vyhlásit za trestně stíhatelné. Zatím se o to nesnažím až tak vehementně, protože je mi jasné, že bych tím se vší pravděpodobností přispěla k podzemnímu plačtivému hnutí, které by navíc asi poprvé v životě plakalo oprávněně. Moje písárna nevzniká proto, abych si tu vylévala srdce nad počasím, špínou v ulicích a lidmi, co jsou na mě oškliví, ale z mnohem přízemnější lidské pohnutky. Už nějaký ten čtvrtek nosím ve virtuálním světě jméno mladší princezny z řecké báje a uznejte sami, že jakožto Faidra těžko mohu opomenout tendenci opičit se po starších sourozencích, tedy v tomto případě nechtít svůj vlastní labyrint. A abych se opičila dokonale, hodím vám pár orientačních nití, kdybyste měli zájem se tu vyznat. Pod heslem Nerecenze se budou vyskytovat mé dojmy z toho, co jsem četla, viděla nebo slyšela a o co se chci z jakéhosi vnitřního pnutí podělit. V rytmu srdce se budou ukrývat mé slabosti a oblíbenci, v Tam za duhou najdete příspěvky týkající se LGBT tématiky (která mě zajímá, aniž by se mě osobně týkala, protože na Kinseyho stupnici se nacházím v záporných hodnotách), Práce šlechtí člověka vyzradí těm odvážnějším zážitky z mých pracovišť, Uvěřitelné příhody Faidry K. (K jako Knósské, podle rodiště mé jmenovkyně) nabídnou mou pravidelnou dávku bizarností, s kterými se setkávám nebo které sama vytvářím, Vně labyrintu pokryje organizační šplechty nebo témata, která mě z nějakého důvodu hryžou, Poetický a prozaický apendix poodhalí něco z mnou vytvořeného a záhadná zkratka KNKVŠDP bude označovat umělecké zážitky a každodenní situace, které zbytek internetové populace zpravidla uvádí za zkratkami wtf a wth. Sice souhlasím s Oscarem Wildem, že vlastenectví je mizerná ctnost, ale síť je wétéfáckých povzdechů plná a akronym českého výkřiku Petra Čepka (škoda, že to neřekl Petr Čech, hezky by mi to zapadlo) z českého filmu Trhák: "Kravina na kvadrát! Výplod šílence! Debilní paskvil!" myslím poslouží stejně dobře.
Vzdejte se tedy vší naděje a buďte vítáni, ať už přicházíte s jakýmikoli úmysly, hlavně když myslíte. A moc vás prosím, nabudete-li dojmu, že jsem se zpronevěřila svému slibu a hořekuji nad nespravedlností světa, hnusností univerzální hnědé omáčky, přísností maminky, předpojatostí tchyně a tím, že mě psychiatr nemiluje, manžel neposlouchá a pes mi nerozumí, zkrátka když budete mít pocit, že jsem zaujala pózu, kterou mi přisoudil Alexandr Cabanel na obrázku, neleňte a dejte mi taktně najevo, ať ukončím to utrpení - vaše utrpení - a hodím si rovnou i bez falešného obviňování.
Žádné komentáře:
Okomentovat